Projekt Amadeus
 
 

VPMD – analytická zpráva a přehled stavu registru k 7. 7. 2015

Hodnocení klinického efektu léčby u pacientů s vlhkou formou věkem podmíněné makulární degenerace léčených „centrovými léky“

Odborná garance

doc. MUDr. Šárka Pitrová, CSc., FEBO; doc. MUDr. Jiří Řehák, CSc.; doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.

Zpráva byla vypracována pro potřeby České oftalmologické společnosti ČLS JEP. Analýza dat proběhla k datu 7. 7. 2015.

Analýzu zpracovali:

Doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.; RNDr. Jiří Jarkovský, Ph.D.;
RNDr. Simona Littnerová; Mgr. Zuzana Zbožínková
Institut biostatistiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity

 

1. Úvod

  • Projekt Amadeus byl zahájen v roce 2008 s cílem vytvořit síť terciárních oftalmologických pracovišť systematicky se věnujících problematice léčby vlhké formy makulární degenerace v České republice. Odbornou garanci projektu převzala Česká oftalmologická společnost; technologické řešení sběru a analýzy dat navrhl a poskytuje Institut biostatistiky a analýz, při Masarykově univerzitě v Brně.
  • K projektu se postupně připojilo všech 10 pracovišť, která rutinně podávají „centrové léky“ pro léčbu VPMD, především přípravky pegaptanib a ranibizumab.
  • Významnou součástí projektu je postupná standardizace diagnostických a terapeutických postupů jednotlivých pracovišť, čemuž napomáhá zveřejňování výsledků jednak formou pravidelné aktualizace webového reportu, jednak formou odborných přednášek na oftalmologických sympoziích a konferencích a v neposlední řadě formou publikací v odborných oftalmologických časopisech.
  • Do databáze jsou ukládána anonymizovaná data, která neumožňují zpětnou identifikaci pacienta. Vkládání dat probíhá kontinuálně, což zvyšuje relevantnost analytických výstupů. Počet sledovaných pacientů již umožňuje komplexní analytické hodnocení souboru.

 

2. Obecné informace

  • Projekt reprezentativně pokrývá síť všech 10 specializovaných center, která se systematicky zabývají léčbou VPMD a která mohou aplikovat anti-VEGF terapii.
  • Záznamy jsou do databáze plynule zařazovány poté, co je bezpečně stanovena diagnóza VPMD, jsou zhodnocena indikační kritéria léčby a u daného pacienta je léčba zahájena. Sběr dat je pravidelný, bez výrazných výkyvů. Všechna zapojená centra zadávají do registru plynule, což pozitivně ovlivňuje kvalitu záznamů.
  • Obsah databáze registru AMADEUS je hodnocen přísnými validačními kritérii.
  • Počet vložených záznamů již dosáhl více než 6 800, z toho více než 3 700 pacientů mělo alespoň 12měsíční dobu sledování.
  • Do finální analýzy jsou zařazeny vždy pouze ty záznamy, které splňují předem definovaná kritéria validity. Mezi tato kritéria patří především dostatečně dlouhá doba sledování (v našem případě minimálně 12 měsíců) a kompletnost záznamů.
  • Při srovnání charakteristik analyzovaného souboru a zbylých záznamů nenacházíme zásadní rozdíly. Lze proto říct, že výsledky analýzy lze do určité míry zobecnit na celou skupinu sledovaných pacientů.
  • Hodnocení výsledků léčby především zohledňuje změny vízu v průběhu sledování (zisk/ztráta písmen na ETDRS optotypu), aktivitu onemocnění, počet aplikovaných dávek nutných k dosažení zaznamenaného výsledků a přítomnost nežádoucích účinků léčby.

 

3. Pacienti

  • V kohortě pacientů sledované v registru AMADEUS převažují ženy nad muži (60,8 vs. 39,2 %),
  • Dominující věkovou kategorií jsou pacienti mezi 70 a 80 lety (41,3 %)
  • Primárně bylo léčeno 78,5 % očí Lucentisem, dále 11,8 % Macugenem, 8,0 % Visudynem, 1,4 % Eyleou a 0,4 % jiným přípravkem.

 

4. Průběh léčby

  • Monoterapií bylo léčeno 92,5 % očí, v 7,5 % případů došlo ke změně terapie
  • U pacientů léčených jen jedním preparátem byl mediánový počet dávek vedoucích ke zlepšení nebo stabilizaci onemocnění u Lucentisu 4, Macugenu 9, Visudynu 1 a Eyley 7.
  • U pacientů léčených jen jedním preparátem byl při zhoršování až progresi onemocnění mediánový počet dávek u Lucentisu 4, Macugenu 9, Visudynu 1 a Eyley 5,5.
  • U pacientů se změnou léčby byl mediánový počet dávek vedoucích ke zlepšení nebo stabilizaci onemocnění u Lucentisu 3, Macugenu 3, Visudynu 1 a Eyley 2.
  • U pacientů se změnou léčby byl při zhoršování až progresi onemocnění mediánový počet dávek u Lucentisu 3, Macugenu 3, Visudynu 1 a Eyley 3.

 

5. Výsledky léčby

  • Do finální analýzy jsou zařazeny vždy pouze ty záznamy, které splňují předem definovaná kritéria validity. Mezi tato kritéria patří především dostatečně dlouhá doba sledování (v našem případě minimálně 12 měsíců) a kompletnost záznamů.
  • Hodnocení výsledků léčby především zohledňuje změny vízu v průběhu sledování (zisk/ztráta písmen na ETDRS optotypu), aktivitu onemocnění, počet aplikovaných dávek nutných k dosažení zaznamenaného výsledků a přítomnost nežádoucích účinků léčby.
  • Aplikace anti-VEGF vede u většiny pacientů ke zlepšení, nebo stabilizaci onemocnění. U pacientů léčených některou z monoterapií je to přes 80 %, u pacientů se switchem pak necelých 70 %.
  • Téměř 35 % pacientů dosáhlo remise, u více než poloviny léčba dále pokračuje. U přibližně 6 % pacientů došlo k selhání léčby.

 

6. Bezpečnost léčby

  • K výskytu nežádoucích příhod došlo pouze u 1,0 % léčených očí.
  • Nejčastější nežádoucí příhodou byla subretinální fibróza a dále zvýšení nitroočního tlaku, intraokulární zánět, ruptura RPE a subretinální hemoragie.

 

7. Pacienti – 24měsíční follow-up

  • Celkem 1 665 pacientů již bylo v době analýzy sledováno více než 24 měsíců a bylo tak umožněno i dlouhodobější hodnocení léčby.
  • Demografická struktura této kohorty se nelišila od pacientů s 12měsíčním sledováním.

 

8. Průběh léčby – 24měsíční follow-up

  • U pacientů léčených jen jedním preparátem byl mediánový počet dávek vedoucích ke zlepšení nebo stabilizaci onemocnění u Lucentisu 5, Macugenu 9 a Visudynu 1.
  • U pacientů léčených jen jedním preparátem byl při zhoršování až progresi onemocnění mediánový počet dávek u Lucentisu 5, Macugenu 9 a Visudynu 1.
  • U pacientů se změnou léčby byl mediánový počet dávek vedoucích ke zlepšení nebo stabilizaci onemocnění u Lucentisu 4, Macugenu 9 a Visudynu 1.
  • U pacientů se změnou léčby byl při zhoršování až progresi onemocnění mediánový počet dávek u Lucentisu 4, Macugenu 9 a Visudynu 1.

 

9. Výsledky léčby – 24měsíční follow-up

  • Aplikace anti-VEGF vede u většiny pacientů ke zlepšení, nebo stabilizaci onemocnění. U pacientů léčených některou z monoterapií je to přes 70 %, u pacientů se switchem pak více než 60 %.
  • Necelých 40 % pacientů dosáhlo remise, u téměř poloviny léčba dále pokračuje. U necelých 8 % pacientů došlo k selhání léčby.

 

10. Bezpečnost léčby - 24měsíční follow-up

  • K výskytu nežádoucích příhod došlo pouze u 1,7 % léčených očí.
  • Nejčastější nežádoucí příhodou byla subretinální fibróza, zvýšení nitroočního tlaku a subretinální hemoragie.

 

11. Kontakt

Mgr. Zuzana Zbožínková
projektová manažerka
Institut biostatistiky a analýz LF a PřF MU
Kotlářská 2, 611 37 Brno
zbozinkova@iba.muni.cz

 

12. Použitá literatura

  1. Beatty S., van Kuijk F., Chakravarthy U.: Macular Pigment and Age-Related Macular Degene-ration: Longitudinal Data and Better Techniques of Measurement Are Needed Investigative Ophthalmology & Visual Science, 2008, 49(3), s.843 – 845.
  2. Bressler, N.M., Bressler, S. B., Fine, S.L.: Age related macular degeneration. Surv. Ophthalmol., 1988, 32, s.357-412.
  3. Brown M.M., Brown G.C., Brown H., Peet J.: A value– based medicine analysis of ranibizumab for the treatment of subfoveal neovascular macular degeneration. Ophthalmology 2008; 115, s.1039–45.
  4. Fletcher E.C., Lade R.J., Adewoyin T., Chiny N.V.: Computerized Model of Cost-Utility Analysis for Treatment of Age-Related Macular Degeneration. Ophthalmology 2008, 115, s.2192–2198
  5. Korobelnik J.F., Moore N., Blin P., Dharmami C., Bordeaux G.: Estimating the Yearly Number of Eyes with Treatable Neovascular Age-Related Macular Degeneration Using a Direct Standardization Method and a Markov Model. Investigative Ophthalmology & Visual Science, 2006, 47 (10), s.4270 – 4276.
  6. Kousal B., Dubská Z.: Věkem podmíněná makulární degenerace – principy a léčba. Postgraduální medicína, 2010, 12 (3), s.257 – 264.
  7. Krzyzanowska M., Pintilie M., Tannock I.: Factors associated with failure to publish large randomized trials presented at an oncology meeting. JAMA 2003, 290, s.495 – 501.
  8. Lanchoney D.M., Jaguáre M.G., Fine S.L.: A Model of the Incidence and Consequences of Choroidal Neovascularization Secondary to Age-related Macular Degeneration Comparative Effects of Current Treatment and Potential Prophylaxis on Visual Outcomes in High-Risk Patiens. Arch Ophthalmol. 1998, 116, s.1045-1052
  9. Maloney S.C. , Godeiro K.D., Odashiro A.N., Burnier M.N.: Current and Emerging Concepts in the Management of Neovascular Age-Related Macular Degeneration. Cardiovascular & Hematological Agents in Medicinal Chemistry, 2007, 5, s.147-154
  10. Mitchell J., Bradley C.: Quality of life in age-related macular degeneration: a review of the literature. Health and Quality of Life Outcomes 2006, 4, s.97, http://www.hqlo.com/content/4/1/97
  11. Nadkarni P.M., Brandt C., Frawley S., Sayward F.G., Einbinder R., Zelterman D., Schacter L., Miller P.L.: Managing attribute--value clinical trials data using the ACT/DB client-server database system. J Am Med Inform Assoc 1998, 5(2), s.139-151.
  12. Nadkarni P.M., Brandt C.M., Marenco L.: WebEAV: automatic metadata-driven generation of web interfaces to entity-attribute-value databases. J Am Med Inform Assoc 2000, 7(4), s.343-356
  13. Nadkarni P.M., Marenco L.: Easing the transition between attribute-value databases and conventional databases for scientific data. Proc AMIA Symp: 2001, s.483-487.
  14. NICE guidelines on Ranibizumab and pegaptamib for the treatment of wet macular degeneration. Issued: August 2008. http://www.nice.org.uk/nicemedia/live/12057/41719/41719.pdf
  15. Querques, G., Azrya, S., Martinelli, D., Berboucha, E., Feldman, A., Pece, A., Coscas, G., Soubrane, G., Souied, E. H.: Ranibizumab for exudative age-related macular degeneration: 24-month outcomes from a single-centre institutional setting. Br J Ophthalmol 2010, .94, s.292-296,
  16. Robman L., Vu H., Hodge A., Tikellis G., Dimitrov P., McCarty C., Guymer R.: Dietary lutein, zeaxanthin, and fats and the progression of age-related macular degeneration. Can J Ophthalmol. 2007, 42, s.720–726.
  17. Rosenfeld P.J., Brown D.M., Heier J.S., Boyer D.S., Kaiser P.K., Chung C.Y, Kim R.Y. for the MARINA Study Group: Ranibizumab for Neovascular Age-Related Macular Degeneration The New England Journal of Medicine, 2006, 355(14), s.1419-1431,
  18. Seddon J.M., Reynolds R., Maller J., Fagerness J.A., Daly M.J., Rosner B.: Prediction Model for Prevalence and Incidence of Advanced Age-Related Macular Degeneration Based on Genetic, Demographic, and Environmental Variables. Investigative Ophthalmology & Visual Science, 2009, 50(5), s.2044 – 2053.
  19. Shah A.R., Del Priore L.V.: Progressive visual loss in subfoveal exudation in age-related macular degeneration: a meta-analysis using Lineweaver-Burke plots. Am J Ophthalmol 2007,143, s.83–9.
  20. Smiddy W.E.: Economic Implications of Current Age-Related Macular Degeneration Treatments. Ophthalmology 2009, 116, s.481–487
  21. Soubrane G., Creuss A., Lotery A., et al. Burden and health care resource utilization in neovascular age-related macular degeneration: findings of a multicountry study. Arch Ophthalmol 2007, 125, s.1249 –54.
  22. West S.K.: Looking forward to 20/20: a focus on the epidemiology of eye diseases. Epidemiol Rev 2000, 22, s.64 –70.
  23. Wong T., Chakravarthy U., Klein R., Mitchell P., Zlateva G., Buggage R., Fahrbach K., Probst C,. Sledge I.: The Natural History and Prognosis of Neovascular Age-Related Macular Degeneration: A Systematic Review of the Literature and Meta-analysis. Ophthalmology, 2008, 115(1), 116-126.e1.